|
|
Zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem rigorózní práce bylo popsat a analyzovat zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí, protektivní faktory a zvládání prenatální ztráty. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou....
|
|
|
Postoje a zkušenosti učitelů MŠ k otevírání témat spojených se smrtí
PODVALSKÁ, Aneta
Bakalářská práce zkoumá kompetence a zkušenosti učitelů mateřské školy při otevírání témat smrti. Teoretická část se soustředí na pochopení umírání a smrti, postojů společnosti k tématu smrti a dětskému vnímání smrti. Práce dále popisuje vliv medií na dětské pojetí smrti. Práce předkládá přehled o profesi předškolního pedagoga a přístupech k výuce vztahující se ke smrti, jak s dětmi mluvit o smrti a jak pomoci dětem v období truchlení. Je zde také představena řada aktivit a technik, které mohou být používány v mateřských školách pro pochopení a zpracování smrti, a to jak v preventivním tak intervenčním smyslu.
|
|
|
Psychický dopad na ženy po samovolném potratu
Bauerová, Alexandra ; Rusová, Monika (vedoucí práce) ; Mrázová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na psychický a sociální dopad, který samovolný potrat má na mentální zdraví žen. Cílem této práce je poskytnout komplexní pohled na psychický dopad samovolných potratů na ženy a zkoumat různé faktory, které mohou ovlivnit jejich prožívání. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se věnuji popisu potratu, jeho etiologii, příznakům, nejčastějším typům, diagnostice a léčbě, kde popisuji instrumentální a medikamentózní metodu evakuace zbytků plodu, jejich postupu a také možná rizika. Dále v teoretické části popisuji, jaké emoce ženy zažívají při potratu a jejich dopad na sociální zázemí ženy. V empirické části se věnuji detailnímu popsání kvantitativního výzkumu. Výzkum byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření mezi ženami, které prošly samovolným potratem. Kvantitativní výzkum byl distribuován pomocí online dotazníku na sociálních sítích. Výsledky naznačují, že ženy zažívají při samovolném potratu emoce zármutku, strachu, viny a mohou ovlivnit psychickou pohodu každé ženy. Výsledky také ukazují, že nadpoloviční většina žen neměla adekvátní informace o možnosti psychologické pomoci. Proto tato práce slouží jako náhled do psychického zdraví žen a tato problematika by se měla ve veřejném prostoru více...
|
|
|
Hospicová péče v očích veřejnosti
HAVLÍČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt. K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu. Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují. Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta. V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
|
|
|
Sociální vyloučení pozůstalých rodičů
KUCSAROVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá tématem sociálního vyloučení pozůstalým rodičů. Hlavním cílem byla identifikace příčin dobrovolné izolace až sociálního vyloučení pozůstalých rodičů. Dílčím cílem pak zmapování specifik komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolí v prvním roce po úmrtí dítěte, a to z pohledu pozůstalých rodičů. Práce je rozdělena teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje prostudování dostupné literatury s tématikou smrti, truchlení a sociálního vyloučení se zaměřením na pozůstalé rodiče. Praktická část mapuje rozdíly v komunikaci pozůstalých rodičů s jejich okolím v období po ztrátě dítěte, a zjišťuje, jaké reakce okolí měly pozitivní a naopak negativní vliv na styl komunikace pozůstalého rodiče. V neposlední řadě zkoumá vliv reakcí okolí na ztrátu dítěte pozůstalého rodiče z hlediska sociálního vnímání. K dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie založená na polostrukturovaných rozhovorech. Práce přináší sondu do způsobu komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolím a do změn, kterými tato komunikace prochází v průběhu prvního roku po úmrtí dítěte. Přínosem práce jsou informace zachycující postoj sociálního okolí k pozůstalým rodičů, příčiny tohoto přístupu a jeho dopad na pozůstalé rodiče. Práce odhaluje prostor pro vzdělávání společnosti v oblasti komunikace s pozůstalými rodiči a zároveň upozorňuje na šedou zónu péče o truchlící rodiče v rámci sociální politiky.
|
|
|
Vztah mezi svépomocnou a odbornou pomocí na příkladu spolku Plzeňská zastávka
FENCLOVÁ, Ivana
Tématem práce je vztah mezi svépomocnou a odbornou pomocí na příkladu spolku Plzeňská zastávka a jejím cílem je reflexe tohoto vztahu. Jedná se o zhodnocení, jakým způsobem uvedené spojení funguje, jak se obě formy pomoci doplňují, případně jaké má tato forma pomoci limity a omezení. Teoretická část je zaměřená na vymezení důležitých souvisejících pojmů a skutečností pomocí odborné literatury. Jsou zde popsány jednotlivé formy pomoci pozůstalým. Samostatná kapitola je věnována vzniku, vývoji a současnosti spolku Plzeňská zastávka. Na teoretickou část navazuje výzkum, jehož cílem je zjištění, jak funguje spojení svépomocné a odborné pomoci v rámci spolku Plzeňská zastávka. Výzkumnou metodou je kvalitativní výzkum ve formě polo-strukturovaného rozhovoru.
|
|
|
Vyrovnávání se s úmrtím u seniorů
DĚDOVÁ, Marta
Práce se zabývá tématem seniorů a jejich vyrovnáváním se s úmrtím někoho blízkého. V teoretické části se nejprve zabývám vývojovým obdobím stáří, jeho projevy, potřebami, rolemi a kvalitou života. Dále popisuji truchlení a jeho vymezení, projevy, průběh, se kterým jsou spojeny fáze a úkoly truchlení. Také zde uvádím jeho formy, nekomplikované a komplikované truchlení, faktory, které je ovlivňují a reakce, které v jejich případech mohou nastat. Následně na to stáří s truchlením propojuji a uvádím rysy, které se zde projevují. Na závěr teoretické části zmiňuji poradenství pro pozůstalé. V praktické části uvádím výzkum, který porovnává poznatky z teoretické části s jeho výsledky. Výzkum je proveden pomocí narativní analýzy, jejíž metodikou je rozhovor s respondentkou, které před dvěma lety zemřel otec a je zde zaznamenán průběh jejího truchlení. Závěrem této části a celé práce je, že na základě výzkumu se teoretické poznatky s výsledky výzkumu shodují pouze částečně.
|
|
|
Zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí a protektivní faktory. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou. Ženy vnímaly, že je téma spontánních...
|
|
|
Ověření využitelnosti nástroje hodnocení potřeb při úmrtí a ztrátě
Kardaus, Miroslav ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
V této studii ověřujeme použitelnost nástroje Bereavement Needs Assessment Tool (BNAT) pro cílovou skupinu lidí s těžkým, kombinovaným postižením a s autismem v zařízení sociálních služeb pobytového charakteru a následně nástroj připomínkujeme. Výzkum proběhl prostřednictvím rozhovorů s pracovníky v přímé péči a na základě výsledků kvalitativní analýzy rozhovorů jsme připomínkovali nástroj BNAT a navrhli úpravy vedoucí k použitelnosti v podmínkách zařízení pobytového charakteru s ohledem na cílovou skupinu. Přínos studie tkví v ověření praktičnosti nástroje pomáhajícího zmapovat potřeby uživatelů v okamžiku ztráty. Význam má především pro pracovníky, kteří provází člověka s mentálním postižením ztrátou blízké osoby.
|
|
|
Truchlící proces u osob s mentálním postižením
Štaffová, Kristýna ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Název: Truchlící proces u osob s mentálním postižením Autor: Kristýna Štaffová Katedra: Katedra speciální pedagogiky Vedoucí: doc. PhDr. Jan Šiška, Ph.D. Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématice truchlení u osob s mentálním postižením. V této práci se zaměříme na pozitivní ovlivňování truchlícího procesu před jeho započetím, tedy otázce, jakým způsobem lze citlivě sdělit jedinci s mentálním postižením zprávu o nemoci či smrti jeho milovaného. V úvodu práce popíšeme východiska, která jsou charakteristická pro osoby s mentálním postižením, a která je užitečné brát v úvahu při sdělování špatných zpráv. Navazující kapitoly se pak věnují popisu přípravy a průběhu sdělování špatných zpráv osobám s mentálním postižením. Práce je doplněna o názorné příklady pro lepší ilustraci diskutovaného tématu. Závěr práce je pak věnován výzkumu, konkrétně popisu truchlícího procesu 3 osob s mentálním postižením. Klíčová slova osoba s mentálním postižením, umírání, smrt, truchlení, smutek, truchlící proces, ztráta, špatná zpráva
|
host ::
RSS.